Dejte mi prášek! …aneb zdraví je komplexní proces

V příbězích různých druhů medicín jde poznat, že člověk si stěžoval na vše okolo něho před tisíci lety stejně jako dnes. Mně osobně tento poznatek hodně pomohl. Nedovedl jsem totiž pochopit, proč si člověk ubližuje svým chováním. Byl jsem z toho smutný. Teď vím, že člověk tvoří svět, skrze jeho myšlenky a činy. Kolem nás je mnoho informací, které kdyby se uchopily, dokázaly by hodně.

Stejně tak se setkávám s lidmi, kteří chtějí zázračnou pilulku, která by je vyléčila z nemocí. V dnešní alternativní době se to může maskovat za zázračnou homeopatickou kuličku, bylinku, čínskou baňku nebo třeba vitamín. V principu je to však stejný problém. Nemocný člověk hledá pomoc vně. Především si musíme položit otázku, proč je vůbec nemocný? V čem není mocný? Co ho trápí, proč není spokojený? Kde cítí bolest, křivdu? Co nebo kdo ho zranil? A další a další otázky.

Nemocný raději hledá lék mimo svou bytost, neb je to jednodušší. Hledal-li by ve svém nitru, strašně by ho to bolelo a nepřiznal by si svůj nález. Lidé si mají pomáhat, proto je správné, že se na sebe navzájem obracíme o radu a pomoc. Měli bychom však také naslouchat, udělat správné kroky k úzdravě a vzít za své zdraví a život zodpovědnost.

Nejvíce krásné na tomto světě je to, že to lze mnoha způsoby. Ať již alopatickou medicínou, tradiční čínskou medicínou, ájurvédou, homeopatií, šamanskými technikami, vitamínem C atd. Vše je to možné díky víře člověka.


Víra je tou odpovědí. Nelze změřit ani zvážit. Pokud potřebuje někdo důkazy o existenci víry, nevěří. Leč důkazy tady jsou a budou, ať už to jsou zázračná uzdravení, štěstí, náhoda nebo i náhlá smrt. Materiálně nevysvětlitelné, a přece skutečné.

„Víra znamená udělat první krok, i když nevidíte celé schodiště.“

Martin Luther King Jr.


Medicína tak může postoupit vpřed tím, že nalezne svou historii. Fyzikální tělo si neodpářeme, musíme se o něj denně starat a pokroky, které v medicíně máme, jsou neuvěřitelné. Její budoucnost bude etický oříšek, především díky práci s geny. Proto si myslím, že bychom měli rozvíjet svou duši a být tak připraveni na změny, ve kterých je etika a soucit zapotřebí.

Proto člověk nemůže obviňovat okolí, ale musí začít u sebe. Tím, že bude užívat léky na vysoký tlak, ale současně celý den vyřizuje telefonáty se zakázkami, pije kávu, sní přesolený řízek, večer to spláchne pivem, přijde domů a řve na okolí, tak tím si nepomůže. Zdraví je stav tělesné a duševní pohody. V rámci lidské bytosti bychom se měli zajímat o jeho tělo, pocity a myšlenky. Člověk je však součástí přírody a společnosti, proto ho z ní neodebírejme. Musíme se rovněž podívat na jeho vztahy s okolím, na prostředí ve kterém žije atp. Například v dávné Číně používali lékaři při léčení tři modality: člověka, prostor a čas. Na všech úrovních léčebně pracovali. Vždyť jak se praví:

„Všechny nemoci jsou jen příznakem nerovnováhy. Žádná nemoc se v těle neudrží, dokud bude celý systém v rovnováze“.

Proto součástí nejen východních medicín je filosofie zahrnující člověka, přírodu i vesmír. Neboť jsme jedno.

Rubriky: Zamyšlení | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Dejte mi prášek! …aneb zdraví je komplexní proces

Strava a pití obecně

V dnešní době se roztrhl pytel s různými výživovými doporučeními. Doporučení, která se dávala před dvaceti lety, neplatí a jsou napadána. Přesto si někdo myslí, že nynější pravidla jsou zaručeně ta správná. V tomto článku nebudu rozebírat výhody a nevýhody typů stravování, jen upozorním na základní fakta, co se týče stravování a pití. Vycházím z poznatků „západu“ a tradičních východních medicín, které znají lidské tělo tisíce let.

Je důležité si uvědomit, že trávicí trakt je trubice od úst po konečník a je to vlastně otevřený systém s okolím. Proto je zabezpečen různými imunitními a neimunitními mechanismy. Jídlo je zdroj energie, zdroj slasti (ve smyslu pochutnání) a dar Země. To, co jíme, se odrazí na našem organismu.


Čas, kdy jíst

Nejprve si řekněme něco o načasování jídla. Přesné časy však nečekejte. Jsou různé názory na to, jestli jíst spíše dopoledne nebo odpoledne. V dopoledních hodinách jsou aktivní orgány, které jsou zapojené do trávení, tudíž snídaně přichází vhod. Přísun živin rozeběhne metabolismus, který je v dopoledních hodinách připraven k aktivitě. Aktivita vyžaduje energii, kterou získáváme mimo jiné z jídla. Měli bychom snídat nejpozději dvě hodiny po tom, co vstaneme.

Oběd by měl přijít nejlépe v pravé poledne. Během poledne je totiž nejvyšší aktivita trávicí soustavy a je schopna strávit pokrmy dokonale. Udává se nejvyšší energie tzv. agní, což je v ájurvédě trávící oheň.  V případě pozdního oběda je trávící oheň slabší a dochází k horšímu trávení a zvýšené tvorbě odpadních látek, které zatěžují organismus.

Večeřet by se ideálně mělo stihnout do 18h, max. 19 hodin. Je to kvůli slábnoucímu trávicímu ohni a nastolení klidu v trávicím traktu, důležitém pro obnovu orgánů. Pozdějším jídlem se zatěžujeme odpadními látkami i ze sebezdravějšího jídla. Noční přejídání – tělo říká, že přes den mělo málo jídla = energie. Na to, aby mohlo fungovat, potřebuje další energii a tak člověk dostane chutě a kalorie se ukládají do dalšího dne.

Jídlo by mělo přicházet do „prázdného břicha“. Tímto pravidlem se zajistí, že trávicí trakt má čas na svou přirozenou očistu, kterou provádí zvláštním druhem peristaltiky. Rovněž se díky nárazovým jídlům vyprazdňuje žlučník a tím se provádí jeho čištění. Jídlo potřebuje být snědeno najednou a s dostatečnou pauzou mezi sebou. V případě mlsání se narušuje trávicí funkce, jídlo se neustále převálí v žaludku, nedostatečně tráví a vstřebává ve střevech, dochází k dysfunkcím svěračů a vypuzování žluče. Vzniká prostě chaos v hormonální komunikaci trávicího traktu. Ten pak způsobuje disharmonii orgánů, zvýšenou tvorbu odpadních látek, nedostatečné trávení živin a mikronutrientů, zatížení organismu všeobecně.

Pravidelnost

Pravidelnost je základ pro harmonické fungování metabolismu a orgánů. Samozřejmě je vhodné občas udělat něco jinak. Například den půstu. Tělo atleta také potřebuje měnit cviky pro udržení dobré kondice.

Počet jídel za den

Zde se odráží zatížení organismu prací tělesnou a duševní. Rovněž je důležité vzít v potaz konstituci jedince. Pokud jste v průměru, pak je vhodné jíst 3x denně, a to snídani, oběd a večeři, mlsání a svačinky, jak jsme si řekli výše, zatěžují organismus. Nejvydatnější jídlo by měl být oběd, přičemž po každém jídle bychom se měli cítit sytí, ale ne přejezení.

Typ potravin a jejich kvalita

Typy potravin a jejich úprava záleží na konstituci jedince. Základ by však měly být obiloviny (celozrnné), dále luštěniny, zelenina a semínka. Maso, ovoce, oříšky, mléko by mělo být doplňkem diety. Nejdůležitější je kvalita potravin. Upřednostňujte co nejméně průmyslově zpracované potraviny, v bio kvalitě. Bio značka vznikla jen kvůli tomu, že jídlo, které dostáváme ke koupi v supermarketech, vlastně není jídlo, ale chemická slátanina. Kdyby nebylo zemědělství byznys, pak by pěstování a chov nepotřeboval značku bio, protože je zcela normální utrhnout jablko na podzim tak, jak vyrostlo. Místo toho se provádí několik chemických zásahů, než se vůbec utrhne.

V poslední době můžete nakupovat potraviny na farmářských trzích. Počítejte s tím, že se může jednat pouze o překupníky, kteří např. v zahraničí levně koupí a u nás draze prodají. Objevují se však poctiví zemědělci, kteří chtějí pracovat s láskou, ale přitom nemohou konkurovat velkým podnikům. Díky tomu se daří tzv. „KPZ – komunitou podporované zemědělství“. Stručně řečeno se jedná o uskupení zemědělce a jeho odběratelů. Všichni dohromady se domlouvají na průběhu hospodaření, odběratelé poté dopředu zaplatí a zemědělec má tak možnost kvalitně se postarat o úrodu. Odběratelé mohou navštěvovat farmu a mají možnost pomoci svou silou. Jedná se o vzájemnou podporu. Více informací na kpzinfo.cz.

Žvýkání

Upozorním na žvýkání. Lidé již tolik nežvýkají, nemají čas. Kdybychom nemuseli žvýkat, tak nemáme zuby a slinné žlázy. Žvýkáním rozmělníme potravu, slinami ji natrávíme. To vše je důležité pro další osud snězené potravy. Žaludek už oříšky nerozkouše. Tím, že žvýkáme, docilujeme lepšího natrávení a vstřebání živin v dalších částech trávicího traktu. Sliny jsou důležité pro štěpení škrobů a tím zisk energie. Proto se při jídle pozastavme nad každým soustem a při žvýkání si uvědomme, že nemusíme spěchat, ale spíše vychutnat jídlo.

Shon a spěch

Navazuji na žvýkání. Shon a spěch při jídle vůbec nepodporuje trávení, jedná se o stres, který ve svém důsledku trávení přímo zastavuje. Jídlo tak nemá šanci se dokonale strávit a zatěžuje organismus. Nechoďme k jídelnímu stolu hned od pracovního. Než začneme jíst, jděme se uklidnit, pomalu se projít, zrelaxovat nebo si poslechnout hudbu.

Vláknina

Vláknina je důležitá pro obyvatele našich střev – bakterie a další mikroorganismy. V úvodu článku jsem zmínil imunitní systém, ten je právě zastoupen hlavně ve střevech. Vše v potravě se s ním setkává. Vláknina působí příznivě pro průchod stravy střevy a také tím, že je námi nestravitelná, a slouží jako potrava „hodným“ bakteriím, které udržují zdravá střeva a tím celý organismus. Vláknina by měla být v každém jídle. Například kuřecí prsa s hranolkami neobsahují moc vlákniny a střeva se tím nepřímo poškozují. Takovou stravou se nepodporují „hodné“ bakterie a výstelka střev se špatně regeneruje. Bakterie, střevní a imunitní buňky totiž tvoří symbiózu, spolupracují pro dobro celého organismu. Vlákninu najdete v celozrnných obilovinách, luštěninách, zelenině, ovoci, oříšcích, semíncích atd.

Cukr

Vylučme z jídelníčku přebytečný cukr. Můžeme ho najít i v chlebu, párcích a dalších potravinách, kde bychom ho nečekali. Nešvar je tzv. glukózo-fruktózový sirup. Ten najdete snad ve všech průmyslově zpracovaných potravinách. Příjem takových cukrů zvýší koncentraci glukózy v krvi, což má pravděpodobně za následek porušenou inzulinovou rezistenci a rozvoj cukrovky. Cukr rovněž ubližuje střevům, protože podporuje v růstu škodlivé mikroorganismy, kvasinky, které přerůstají „hodné“ bakterie a ovlivňují tak celý metabolismus a imunitní systém.

Pití

Pitný režim nikdo moc nerozebírá, přitom je neméně důležitý. Nyní stručně shrnu základní pravidla, která vám můžou připadat divná, ale vězte, že v dnešní době jsou kolem jen samé bludy.

Před a po jídle nepijme. Určitě vynechme pití ½ hodinu před a po jídle klidně hodinu. Proč? Je to kvůli trávicím šťávám. Tím, že jsme přes den nepili, máme pocit, že musíme nyní. Pijme mezi jídly. Výjimkou jsou aperitivy a digestivy. Teplé nápoje jako čaj můžeme pít aspoň 15 minut po jídle a po doušcích.

Pijme teplou nebo vlažnou vodu. NEPIJME studenou vodu s ledem. Tento nešvar je nejdůležitější z celého článku. Pokud pijeme vodu s ledem, oslabujeme tak velmi výrazně stav orgánů a celého organismu. Ani v létě nejsou vhodné ledové nápoje. Před nebo po jídle už vůbec ne, narušuje se tím celý proces trávení. Asijské národy toto pravidlo respektují.

Množství vody je individuální, 2l denně je mýtus. Pijme tak, abychom neměli čirou ani tmavou moč. V létě je to více, v zimě méně, selský rozum vždy platí.

Vypité tekutiny by měly být složeny hlavně z čisté vody, následují minerální vody. Další nápoje jako čaj, káva, čokoláda apod. jsou doplňkem pitného režimu. Naopak polévky jsou vítaným doplňkem.

Sůl

Sůl je důležitá pro hospodaření s vodou a pro ledviny. Solit by se mělo podle známé pohádky přiměřeně. Nesolit je chybou, zvlášť v létě, kdy je naopak lépe solit více. Přesolovat je také chybou, obecně se udává hranice čajové lžičky příjmu soli za den. Solit by se mělo v průběhu vaření, nikoli až později na talíři. Upozorním na kvalitu soli. Aféra posypové soli na regálech v supermarketech je známá. NaCl vzniká několika způsoby v chemickém průmyslu. Kupujme raději kamennou sůl nebo mořskou. Kamenná sůl je výhodnější z důvodu toho, že tato sůl je už vytvořena historií, která nebyla tak toxická jako dnes (např. sůl z Himaláje). Mořská sůl se získává z moří, kteréžto jsou největší skládkou lidstva. Přídavky do soli jako jód a fluor jsou taky na diskusi. Jód je důležitý a nekoupíte bez něho sůl. Fluor je zbytečný, objevují se studie, podle kterých je přímo toxický, proto kupujme raději sůl jen s jódem a bez fluoru.

Stolice

Jelikož se bavíme o stravě, je nutné zmínit i stolici. V článku jsem totiž psal o odpadních látkách, ty se musejí z těla dostat ven. Stolice by měla být také pravidelná, nejlépe ráno. Zácpa je hlavním problémem nedostatečné detoxikace organismu. Pravidelný pohyb, pravidelné stravování, dostatečný pitný režim, vláknina – to vše je důležité pro hladký průchod stravy trávicím traktem.

Závěr

Neměli bychom zapomínat, že jídlo je dar, chovejme se k němu uctivě. Celá příroda musí na něm pracovat. Tento článek stručně zachycoval důležitá pravidla. Samozřejmě, že různých pouček ohledně stravy je nespočet, tyto však je dobré dodržovat.

Rubriky: Strava | Štítky: | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Strava a pití obecně

Krátká úvaha nad mravenečkem

Žijeme v době majetku a moci. Kdybychom žili v Somálsku budeme mít chtíč po jídle a bezpečném domu. Žijeme tam, kde žijeme. Máme teplý domov, čistou vodu a plno jídla, které se vyhazuje. Přesto chceme více. Chceme velký dům a dvě auta. Ne počkat, chceme ještě skvělou milenku/milence. Víc peněz, lepší oblečení. Ještě lepší oblečení, více třpytek. Žádné třpytky, ale zlato! Žádné zlato, ale ostrov. Letadlo. A co pak? S narůstající úrovní je touha pořád větší. Odkud je ta touha? Co nám chce dát? Chce nás opíjet a zbavovat smyslů? Touha po moci.

Představte si mravenečka. Kráčí si to lesem, mezi trávou, mezi lístky. Z neznámého důvodu kráčíte přírodou rovněž. V hlavě vám vyjel nový nápad na to, co ještě nemáte! Ze samého soustředění se zastavíte. Užíváte si tu představu, to blaho, ta opojná narůstající moc. JÁ to budu mít! Chystáte se znovu vykročit, když v tom uvidíte mravenečka.

„Mravenci se všude jen hemží, je těžké je zahubit,“ myslíte si.

Musíte ho zašlápnout.

Snili jste o větším bohatství, o větší moci. A zapomněli jste na tu velkou moc, kterou už máte. Může se snad mraveneček bránit proti něčemu tak velkému, silnému a mocnému? Jediný, kdo v tu chvíli měl moc nad dalším děním je uvědomělý člověk.

Člověk je tak mocný, tím že dostal do vínku svobodnou mysl.

Pokud živočich dostane žízeň, nutí ho k hledání vody. Člověk svou vůlí může přemoci pud a vodu si odepřít. Není pro to žádný objektivní důvod, ale on to MŮŽE udělat.

Pokud můžeme udělat dobrou věc, musíme ji udělat!

Rubriky: Zamyšlení | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Krátká úvaha nad mravenečkem