O mně

V dnešní době má spousta lidí webové stránky, kde píší své odborné názory. Přidávám se k nim. Jak říkává anonymní docent: „Odborník je člověk z jiného města“. Lidé raději věří někomu cizímu než sobě nebo svým bližním. Proto s radostí čtou různé knihy, články a poslouchají přednášky odborníků. Kolik je na světe lidí, tolik je na světě názorů. Cílem medicíny v každé době bylo objektivně vyléčit nemocného. Používaly různé léčebné postupy a prostředky, které vycházely z jejich filosofického pojetí a možností jejich doby. Člověk je součástí přírody, příroda Země a Země vesmíru. Stejně tak buňky jsou součástí tkání, orgánů až organismu. Makrokosmos a mikrokosmos. Z tohoto je logické a jasné, že všechny vztahy musí být v harmonii, aby se jedinec cítil spokojený a zdravý.

Můžeme číst spoustů názorů západní i alternativní medicíny, ale jen některé z nich jsou objektivní pravdou (i když, co je pravda?…) . Část z tzv. alternativních postupů čerpá ze subjektivní zkušenosti terapeutů nebo lékařů, kteří ve svou metodu věří a svou vírou ovlivňují léčené. Aplikace takových zkušeností na nemocné, kteří nejsou v dosahu jejich vlivu, se může projevit jejich objektivní neúčinností. Přesto vyléčili některé nemocné. Stejně tak se na internetu a lidovou tvořivostí šíří zaručené tipy na zhubnutí, zbavení se rakoviny a další atraktivní senzace. Naštěstí v této desinformační záplavě nacházejí lidé svůj selský rozum a dokáží rozeznat, co je pro ně dobré a co ne.

Antičtí lékaři jako třeba Hippokrates, počítali s tím, že se musí léčit i duše nemocného, ba přímo poukazovali na důležitost respektovat přírodní zákony a rytmy vesmíru. Hippokrates tak dbal na lunární cykly z astrologického hlediska. Tzv. „východní medicína“, pod kterou si nyní lidé představují hlavně Tradiční čínskou medicínu (TČM) má také svou filosofii, přímo ucelený filosofický systém člověka – přírody – vesmíru. Ájurvédu lze taky řadit do „východních medicín“. Tato věda o léčebném umění člověka byla cílená pro indický lid. O každé této medicíně jde napsat mnoho. Studium těla a filosofie mě k nim přivedlo a jsem neustále uchvácen jejich celistvostí. Beru si z těchto nauk to potřebné. Jedná se hlavně o poznatky ve stravování a kompenzačních postupů pro zvrat a předcházení nemocí. Všechny medicíny a filosofické systémy v dřívějších dobách respektovaly princip:

Tělo – emoce – mysl

Proto také v antickém Řecku, Číně nebo Indii kultivovali své tělo cvičením a bojovými uměními a rovněž pracovali se svou myslí, např. pomocí meditace. Pokládám za důležité respektování indvidiuální konstituce člověka, biologických rytmů, stravy duševní, emocionální a hmotné.


„Jediným velkým lékařským uměním je vyléčit pacienta a je lhostejno, jakým způsobem se to podaří.“

Hippokratés


„Nevěřte ničemu jen proto, že jste to slyšeli. Nevěřte ničemu jen proto, že to říká mnoho lidí. Nevěřte ničemu jen proto, že jste to četli ve svatých knihách. Nevěřte ničemu jen proto, že to řekli vaši učitelé. Nevěřte tradicím jen proto, že jsou drženy po mnoho generací. Po důkladném pozorování a analýze, poté, co jste zjistili, že něco odpovídá důvodu a vede k dobru a prospěchu jednotlivce a všech, poté to přijměte a žijte dle toho.“

Buddha


„Příliš často dovolujeme všedním věcem v životě přerůst lepší stránku naší povahy, a proto je třeba, abychom aspoň jednou denně četli pár veršů, zazpívali si nebo se podívali na obraz.“

J.W.Goethe