Často je člověk překvapený, když si drží dietu, cvičí, užívá minerály a přesto ho postihne nemoc. Nebo toho, koho už nemoc postihla a začal se o sebe více starat. Například si žena dopřeje relax, nechá děti manželovi nebo babičce. Dbá na své potřeby více, tak stejně se nemoc vrátí nebo se objeví. Proč tomu tak je?
Hlavní problém bývá vždy ve špatném pochopení své nemoci. Někdy to je opravdu navýšení sebepéče, ale ta se špatně chápe…
Špatné pochopení sebepéče
Budu krátce slovíčkařit, ale je to nutné, ať to pochopíme a uděláme si obrázek. Pod pojmem sebepéče si můžete představit právě to, že mám-li zubní kaz, tak se informuji, jaký kartáček je nejlepší. Jakou pastu mám používat. Nebo třeba začnu chodit na dentální hygienu. Zkrátka starám se o část svého těla nebo psychiky novými technikami. Pokud však ustanu v hledání a budu bádat nad detaily, tak mě zanesou často úplně mimo. Zubní kaz třeba jen chtěl poukázat na to, že mu nesvědčí typ stravy, kterou zub musí žvýkat. Ale já začnu řešit, jestli je pro mě méně toxický zubní kartáček z bambusu nebo plastu.
Nebo můžu na kontrolní prohlídce zjistit, že mám vysoký cholesterol. Začnu se vzdělávat a upravím dietu. Na opékačce budu odmítat pochutiny a budu žít víceméně asketickým životem. Budu si různé věci odpírat a hlídat se. Zkoušet různé diety a doplňky. Cholesterol budu mít jakžtakž a přesto mě postihne srdeční infarkt.
Důležitý je záměr u sebepéče. Vychází-li ze strachu z nemoci je to špatná motivace, která končí nadměrnou sebekontrolou. Toto je past nemoci, která nevede k vyléčení ale pouze léčení. Působí na náš strach a my místo naslouchání vnitřní intuice jdeme cestou přehnané logiky, kontroly, askeze a domněle vytváříme zdraví. Následně se moc divíme, proč to nefunguje.
Sebepéče ≠ sebekontrola
Nefunguje to proto, že smysl nemoci je změnit vaši motivaci od omezujícího strachu (kterým jste doteď žili) do radostného, klidného života (lásky a víry). To je spirituální význam nemoci. Připomínám, že jsme duše, která je v těle. Nebudete-li rozvíjet duši, ale naopak ji omezovat strachy a nadměrnou kontrolou, nevyléčíte se.
Špatné pochopení sebelásky
Předchozí popis sebepéče je typický pro muže nebo ženy s převládající mužskou energií. Sebeláska je více ženské téma. Je to proto, že více vnímají emoce a tudíž i mají lepší vnímání lásky. Sebelásku tak ženy chápou jako něco pro sebe, hýčkání se, uvolnění, intimitu, … Což je už lepší pochopení významu nemoci. Opravdu je potřeba si dávat péči, naplňovat si potřeby a projevovat lásku. Je to složitý proces, který je společeností a muži potlačen v mnoha ženách. Takže žijí v nesebedůvěře a neustálých pocitech viny. Není jim dovoleno být citlivé a zranitelné. Takže proč, když už si projevuji péči jsem pořád nemocná/ý?
Sebeláska bývá zaměňována za sobectví a naopak.
Sebelásku potřebují rozvíjet hlavně hypersenzitivní lidé. Egocentričtí sebelásku často v průběhu procesu zamění za sobectví. Aneb já chci teď klid, tak si vem děti a neruš mě. Potřebuji se najíst, jdeme (a celá rodina jde). Tenhle vitamín je důležitý, sněz ho. O egocentrismu a citlivosti jsem psal v článku zde. Takže převážně dominantní a egocentrická žena, která si myslí, že je utlačovaná, je vlastně ta, co utlačuje své okolí. Naopak hypersenzitivní žena se často ani neodváží říct svůj názor, natož aby si ustála před celou rodinou to, že si jde na chvíli lehnout, protože je unavená.
Tam, kde narušuji hranice druhým a vydávám to za sebelásku, je to sobectví. Energie není láskyplná a respekutjící, tak nemoc dál zůstává, protože nás může učit pokoře a naslouchání, které neumíme.
Pokud nevíte, který jste typ, přečtěte si článek výše. Ať tak nebo onak, nemoc nás vždy vede k nastolení rovnováhy. I co se týče našich vztahů a proto vždy vede k vyrovnání hranic. Každý nemocný tak někde musí ubrat a někde přidat. S respektem k sobě i druhým. Jak to udělat učím v konzultacích nebo v obsáhlém online videokurzu na osobní hranice. Můžete se na odkazu podívat na první video zdarma.
Líbil se Vám článek? Nepropásněte další, přihlašte se k odběru novinek: