Život každého člověka (a zvlášť nemocného) dojde do bodu, kdy si uvědomí, že nežije svůj život. Můžete mít špatné pocity a cítít se na dně. Připadáte si obětí všeho. Nevidíte naději, jen stíny. O čem je to dno našeho utrpení? Co nám chce říci? A jak se z něho odrazit?
Zhroucení a osobní dno
Můžete se cítit odpojeni od sebe sama, od svých cílů a snů. Život ztrácí smysl a cítíte se jako byste bloudili ve vlastním vnitřním labyrintu, kde není žádná cesta ven. Snažíte se najít spojení se svými blízkými, ale cítíte se izolovaní a osamělí ve svém vlastním boji. I když vás milují a snaží se vám pomoci, cítíte se jako byste byli vzdálení. Vidíte jen beznaděj, není světlo a žádná naděje. Takto trpíte a myslíte, že jste na dně.
Chci vás v tom povzbudit a říct, že toto dno je psychospirituální vyjádření toho, že potřebujete ve svém životě změnu. Jen ji nevidíte, nechápete, necítíte. Ono dno vás má utrpením něčemu naučit. Pomoci vám najít nový vítr do plachet, a to úplně jiným směrem. Motivační příběhy si můžete poslechnout od samotných vyléčených v rozhovorech zde.
Jak hluboké máte dno?
Od míry vašeho utrpení se odvíjí to, jestli se odevzdáte. Smíříte. Pokud chcete pořád s problémem zápasit, tak vás dostane. Dříve nebo později. Tím, že se stále držíte v energii boje, odporu, vzdoru na situaci, tak prohlubujete své utrpení. Bojujete ale jen sami se sebou! Míru vašeho utrpení tvoří váš vzdor, vaše bránící se ego. Bojí se připustit si fakta a přijmout je. Proto zápasí. Ale až dojdete na úplné dno, nezbude vám energie na tento malicherný boj. Jste nuceni se odevzdat. Jak se říká, děj se vůle boží. A až v této chvíli jste schopni změny. Do té doby jsou to jen pokusy do slepé uličky. Zpravidla až na dně pochopíte, že není žádné cesty. Je to beznadějné a tehdy opustíte i vaše snahy s tím něco dělat. Již vám nezbývá nic jiného než to přijmout. A to je ten bod, kdy se věci jako mávnutím kouzelného proutku mění. Mění k lepšímu. Tehdy jste schopni odrazit se ode dna a najít motivaci věci měnit. Možná vám něco nového dojde. Možná probrečíte měsíc a na jeho konci najdete sílu. Možná potkáte někoho zajímavého. Možná objevíte nový lék. Štěstí k vám přijde různými cestami. Štěstí je tu stále, jenže svým odmítáním ho nepřijímáte.
Jaké myšlenky (přesvědčení) vám brání se odrazit ode dna?
Jak reagujete, když věříte těmto myšlenkám?
Jak byste žili bez této myšlenky (přesvědčení)?
Stav oběti
Pocity jako ztráta svobody, omezenost, bezmoc souvisí se zaseknutím v úrovních nepříjemných emočních vzorců. V úrovni emocí, které nám nedávají sílu, ale naopak nám ji berou. Problémem však nejsou ony emoce, které bychom mohli obviňovat nebo které bychom se snažili změnit. To, co potřebujeme řešit je příčina, která dává vznik této emoci. A tou je ve většině případů vaše mysl. Vnímáte, že nemá smysl se dál snažit léčit nebo podstupovat další vyšetření, protože to k ničemu nevede. Je to pořád stejné. Ztrácíte naději ve svém životě. Propadáte depresím. Ptáte se, proč je Bůh tak nespravedlivý nebo za co vás trestá. Proč jste pořád nemocní. Všechno toto jsou však vaše myšlenkové pochody či vaše emoční stavy. Nemůžete z nich obviňovat druhé lidi, věci nebo samotnou nemoc. Vy to překládáte svým způsobem a to je ten problém. Váš filtr vnímání. Věci prostě jsou. Druzí lidí se prostě nějak chovají. Je to tak, jak to je.
My lidé však svou myslí vše hodnotíme a tím se dostáváme do problémů. Protože tím dáváme neutrálním věcem význam – pozitivní nebo negativní. A na světě nejde o to, jestli jsou věci pozitivní nebo negativní. Jediné na čem záleží je to, že VY vnímáte svět a VY dáváte všem věcem nějaký význam. A pokud dáváte význam tomu, jak politici řídí zemi. Co dělá váš soused. Bohatství nebo chudobě. Spravedlnosti nebo bezpráví. Tak berete svou sílu a moc a předáváte je objektem vašeho zájmu. Dáváte tak sami sebe do pozice oběti. Do stavu, ve kterém nezmůžete nic. A máte pravdu, protože pokud si myslíte, že vaše štěstí záleží na tom, jak bude v pohodě vaše matka, syn, procento inflace, míra CO2 na planetě, počet vašich titulů, množství vašeho majetku, krása vašich aut, tak budete nešťastní. Ženy nejčastěji dávají velký význam své kráse a mládí. Muži své síle a práci. Když vám pak nemoc něco bere, zpravidla takovýto “důležitý” objekt ve vašem životě, propadáte v zoufalství. Ale znovu si zopakujme. Záleží na tom, jaký význam dáváte tomu všemu!
Čemu ve svém životě dáváte důležitost?
Co se stane, když o to přijdete?
Proč si myslíte, že se to stane?
Jaký je za tím příběh, proč tomu věříte?
Jak vystoupit z role oběti
Musíte si nejdříve odpovědět na otázky. Chápu, že to nemusí hned dávat smysl, ale je potřeba propátrat vaši mysl a zjišťovat, na co se zaměřujete. Čemu dáváte smysl. Následně pátrat proč tomu dáváte smysl, odkud toto pramení a potom se to konečně může změnit a vy se můžete vyléčit. Protože nemoc vám ukazuje vaše bloky. Ty bloky, které vás uměle udržují ve stavu oběti. Věci, přes které vám utíká vaše síla a vy nemáte šanci se z tohoto stavu dostat bez přehodnocení věcí. Musíte nejprve být odvážní a otevření k hledání těchto bloků. Být upřímní sami k sobě a přijat možnost, že by to tak mohlo být. Pak může přijít vyléčení. Návrat vaší síly a moc měnit svůj život.
Je mnoho možností, jak toho dosáhnout. Hlavní možnost ovlivnění spočívá v pochopení emočního stavu bezmoci a souvislosti s vaší koncentrací na věci, které nejdou ovlivnit. Čili na otázku toho, CO se ve vašem životě snažíte ovládat. Rovněž kromě myšlenkové roviny je ve hře emoční rovina, to jsou případy, kdy jste prožili trauma způsobující bezmoc. Ale nesvalujte vinu na trauma, neodevzdávejte zase svou sílu. Naučte se pracovat se svým vnímáním.
Čím déle budete lpět na svých přesvědčeních, tím déle budete trpět (není výjimkou ani 20let). Zkuste poodstoupit od svých přesvědčení a uvidět i jiné možnosti. Inspirujte se u druhých, třeba na podcastu. Můžete si také přečíst článek Proč jsem nemocná/ý, když se o sebe starám. A na změnu úhlu pohledu doporučuji mou online výzvu Proč jsem stále nemocná/ý.
Chcete změnit svou budoucnost? Konejte v přítomnosti.
Líbil se Vám článek? Nepropásněte další, přihlašte se k odběru novinek: