Únava jako výsledek kolujících myšlenek

autor: | Kvě 20, 2024 | Emoce, Psychosomatika

Únava, která nikdy nekončí. Tak by se dal nazvat trend moderní doby – zoufalá snaha všechno vymyslet. Myšlenky na budoucnost. Jak vyřešit to a tamto. Když nad tím budu přemýšlet, tak určitě na něco přijdu. Jak zlepšit svůj život nebo napravit vztahy. Vymyslím určitě i lepší práci. Nezapomněl jsem na něco? Do postele uléháme s naplno rozjetým mozkem – a vlastně nemáme šanci si odpočinout.

Nežít v přítomnosti je příliš snadné

Někde tam hluboko v nás vzniká potřeba přemýšlet usilovně nad budoucností (a doufat ve změnu), anebo se pitvat v minulosti, která v nás zanechala silnou emocionální stopu. Obojí znamená jedno – nežijeme tady a teď, protože je to příliš bolestivé. Možná jste nešťastní v práci, ve vztazích, že se vám nedaří plnit sny… Nebýt v přítomnosti ale znamená mít neustále nastartovanou mysl, která se musí zabývat čímkoliv jiným než tím, co je teď. 

Přemýšlení o budoucnosti

Emoce, které vyčerpávají

Myšlenka na budoucnost často vyvolává strach, minulost zase přináší pocity viny nebo výčitky. Jak neopakovat chyby z minulosti? Tyhle emoce neskutečně obírají o energii. Jsou jako energetický upír, který brčkem plnými doušky sosá šťávu z vašich baterií. Pak přichází totální vyčerpání, panika, bolest, pocit méněcennosti, zklamání, bezmoc. Do příčin únavy tak musíte započítat i neustálé kolující myšlenky způsobující stres.

Než tělo řekne „ne“

Zpravidla věčně nastartovaný mozek nakonec dojde k alarmujícímu stavu. Začnou se objevovat deprese, syndromy vyhoření, panické ataky, úzkostné stavy. Podvědomí se snaží ten rozjetý vlak včas zastavit. Únava bývá prvním příznakem, ale málokdo jí skutečně věnuje pozornost. Když však nedokážete vypnout myšlenky, neodpočinete si ani ve spánku, protože jste zvyklí pořád být ve střehu. Proto je důležité zamyslet se nad tím, proč jste pořád unavení – a pak mozek prostě vypnout. Ticho. Zkuste to. Většinou je to totiž pekelně těžké…

Úhel pohledu pomůže víc než vitamíny nebo prášky na spaní

Únava, kterou tělo vysílá jako varovný signál se obvykle nedá vyřešit pestrou stravou, vitamíny nebo prášky na spaní. Příčinou mohou být i opakující se myšlenky.  Univerzální návod bohužel neexistuje, musíte totiž rozklíčovat, před čím utíkáte a proč jste tak moc „v hlavě“ a ne více v srdci. Některým k tomu pomáhá fyzická aktivita (běhání, cyklistika…), hodně dokážou pomoct meditace a jóga celkově, někdy je spíš potřeba vsadit na terapie a pohled do hloubi nitra. Nebát se zpracovat traumata, odkrýt přehlížené bolesti uvnitř. Zkuste změnit úhel pohledu. A přenastavit si myšlení.

Úhel pohledu

Trénujte ticho

Vypnout mysl a jen tak sledovat plující myšlenky stojí obrovské úsilí, šťastní jsou ti, kdo od přírody mnoho myšlenek v hlavě nemají. Pomáhá taky neustále si uvědomovat teď a tady. Nemusíte se zrovna střílet gumičkou na zápěstí. Začněte si zkrátka víc všímat detailů. Pozorujte své emoce. Nesuďte, nestyďte se, sledujte. Časem se je naučíte lépe chápat, odkud a proč se berou. A především se naučte relaxovat – najděte si denně aspoň čtvrthodiny pro sebe, nějakou činnost, kdy se ponoříte do svého nitra, zapomenete na čas a budete cítit proud života v žilách. Můžete využít i dechové cvičení na odkaze.

A to všechno, co vás trápí, neumíte to vyřešit nebo změnit a nutí vás to pořád dumat či přemýšlet? Naučte se věci nechat být. Pusťte to alespoň část dne z hlavy. Nikam ty problémy neutečou a chvíli se jimi nezabývat je ozdravné. Ony se totiž z většiny vyřeší samy, když je přestanete neustále podrobovat snaze s nimi pohnout

Ticho v duši

„Pokud má problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Pokud nemá řešení, starosti nepomůžou.“

Dalajlama. 

Zkuste to! Je to sice asi tak stejně těžké jako pohnout Sfingou v Egyptě, ale výsledek stojí za to.

Máte pořád katastrofické scénáře? Nedaří se vám zastavit myšlenky? Máte pocit, že se mi to lehce řekne, ať na nic nemyslíte, ale ono vám to nejde? Měl jsem to také tak a díky pomoci druhých jsem to změnil. Ono je totiž důležité pochopit kolující myšlenky. Většinou stačí zpomalit a naučit se relaxovat, ale pokud ne, tak je problém hlubší a potřebujete někoho, kdo vám ukáže, kde je problém.