Když léky nezabírají, příklad z praxe

autor: | Úno 5, 2025 | Emoce, Psychosomatika, Zdraví

Léčit nejen tělo

Muž středního věku, má potíže s dušností a záchvatovitým kašlem. Má inhalační i perorální léčbu astmatu. Potíže s dušností začaly před pěti lety. Kdy při hašení plastů a žíravin (bez ochranných pomůcek) se nadýchal zplodin hoření, následně začal kašlat, kýchat, začaly problémy s dušností.

Logicky nám dojde, že jeho průdušky byly zničeny kdovíjakou chemikálií, tak nutně bude mít záchvaty kašle vyvolané nejmenším podnětem. Pacient se rozkašle vždy, když je v okolí nějaký prach – když jede za kamionem, když jde po ulici a projede čoudící náklaďák, když je v místnosti s kuřákem, který nekouří atp. Dostane záchvat, který musí zvládnout lékem – Ventolinem.

No jo, ale proč nereagoval kašlem na vůni z rozprašovače, kterou jsem měl v ordinaci. Ta u astmatiků spouští reakci a on nereagoval… Jak je možné, že neměl záchvat kašle ani při hlubokém dýchání během vyšetření plic, který se obvykle u takto postižených vyskytuje? (dodám, že jsme spolu vtipkovali, zřejmě se cítil dobře)

Když léky nezabírají, PROBLÉM NENÍ JEN NA TĚLESNÉ ÚROVNI

Záchvat má také svůj neurogenní původ, a proto je důležité pracovat i s psychikou! Pacient prožil psychické trauma během požáru. Přirozeně to popírá a proto má potíže. Nikdo mu nevysvětlil a ani nepomohl emoční trauma zpracovat…

Zřejmě prachové částice jsou asociovány z touto traumatickou zkušeností. Není důvod, aby stopové množství kouře na oblečení kuřáka, natož volně v prostoru, spustilo velký záchvat kašle. Ale je možné, že v případě zvýšené citlivosti a reaktivnosti na určitý podnět toto vyvolá záchvat kašle. A co zvýší citlivost a reakci? Nervy.
Každý pacientovi dává nové inhalační léky, ale nikdo neléčí jeho trauma. Emoce, které během toho prožíval, pravděpodobně úzkost, panický atak, se asociovala s tím, co postihovalo jeho tělo – prach. Vytvořená vazba prach – panika, se tak dále opakuje. Medikace na to má malý vliv (Combair, Afonilum, Cezera, Castispir, Ventolin). Přesto se do něj nacpali všechny možné léky a všichni se diví, že nic nefunguje…

Stejně tak příklad z doslechu – Pacientka, která měla problémy s polykáním, nedokázala jíst a hubla. Příčina byla v hádce s matkou, kterou měla dotyčná během jídla. Intenzivní emoce během hádky se spojily s jídlem a polykáním. Bum a nemoc je na světě. A to se vše odehrávalo pouze po telefonu…

Závěr

Takových příkladů je v ordinacích spousta a lékaři o tom nevědí! Vidí jen své řešení – léky a operace. Nebo vědí a nic nedělají, nemají čas nebo znalosti nebo chuť… Já taky nemám znalosti třeba o úspěšnosti kmenových buněk na regeneraci chrupavky. Zabývám se psychosomatikou a jaký dopad mají naše potlačené emoce nebo přesvědčení na zdraví.

 

Líbil se Vám článek? Nepropásněte další, přihlašte se k odběru novinek: